Hlavní město Skotska má nespočet přezdívek. Některé jsou humorné, jiné lehce nelichotivé, ale jedna je nadmíru výstižná. Athény severu jsou těm jižním podobné intelektuálně i topograficky. Dominantou města je Edinburský hrad stojící na miliony let staré geologicky unikátní čedičové základně vyhaslé sopky. Impozantní budova za skoro tisíciletou historii přežila desítky obléhání, aby dnes mohla vévodit na kopci vystavěnému dramatickému Starému Městu, jehož dlážděné uličky lemují historické kamenné budovy, z nichž řada pochází z 16. a 17. století.
Neméně obdivuhodné a výjimečně dochované Nové Město ležící severně na protějším kopci bylo postaveno ve stylu neoklasicismu a zaujímá plochu o rozloze působivých 3288 hektarů. Progresivní smýšlení a urbanistické plánování dalo vzniknout jedinečné spleti úchvatných rezidenčních a komerčních budov s promyšleným rozmístěním kolem desítky veřejných parků, které vybízejí k příjemnému posezení s kávou z jedné z okolních kaváren. Unikátní kontrast středověkého centra s novou výstavbou reflektující kulturní, vědeckou a humanistickou tradici Edinburghu vysloužil oběma částem města status památky UNESCO.
Edinburgh není bohatý jen na dechberoucí architekturu, ale také na místa, ze kterých ji lze obdivovat. Poloha města mezi sedmi vrcholky vyhaslé sopky k zasnění u pozorování panoramatu přímo vybízí. Pár kroků od Princes Street, hlavní třídy Nového Města, narazíte na sto metrů vysoké návrší Calton Hill, ze kterého se naskýtá romantický výjev, jenž k práci inspiroval i známého britského malíře Williama Turnera. Pokud se nebojíte menšího výšlapu, můžete se vydat lovit západ slunce na Arthur’s Seat, mýtické sídlo krále Artuše. Po zhruba hodinové cestě vedoucí napříč záplavou zelenožlutého vřesoviště se budete moci kochat protichůdnými pohledy na město zalité do odstínů teplé okrové bary a temné vody neúprosně studeného Severního moře.
Až vás omrzí procházky městem, vydejte se za gastronomickými zážitky. Edinburgh nabízí nejvíce restaurací na počet obyvatel v celém Skotsku. V tomto případě však neplatí, že kvalita jde na úkor kvantitě. Zdejší fine dining scéna se každým rokem rozrůstá a kreativní nápady ruku v ruce s kvalitními lokálními surovinami utváří vzrušující kombinaci. Absolutní must visit je michelinská restaurace 21212, za kterou stojí Paul Kitching a jeho partnerka Katie O’Brien. Restaurace sbírá od svého otevření v roce 2009 úspěch za úspěchem. Honosný, avšak vysoce elegantní a vzdušný podnik zabírá čtyři patra georgiánského městského domu. Vychutnat si zde můžete klasickou francouzskou kuchyni s výstředním skotským šmrncem z rukou šéfkuchařů a životních partnerů, kteří v součtu s více než šedesáti lety michelinských zkušeností patří mezi nejrespektovanější osobnosti skotské gastronomie. Na výběr jsou vždy maximálně tři pokrmy u každého chodu a menu se zde každý týden mění – základem jsou ovšem vždy ty nejkvalitnější sezónní suroviny převážně lokálního původu.
Pokud máte rádi překvapení a odvažujete se za jedinečným zážitkem vydat na nečekaná místa, nesmíte si nechat ujít rovněž michelinskou restauraci Condita restauratéra Marka Slaneyho. V rezidenční studentské čtvrti jižně od centra je v nenápadné uličce na místě bývalého obchodu mezi holičstvím a poštou ukrytý gastronomický skvost. Snadná přehlédnutelnost jednopatrového domu na 15 Salisbury Place může na první pohled návštěvníka vyvést z míry, avšak zvolená poloha restaurace kopíruje celý její koncept. Detailně promyšlené a precizně prezentované surprise degustační menu šéfkuchaře Conora Toomeyho je moderní variací na klasicky britské suroviny. Tajné menu vám poodhalí booklet s ručně kreslenými obrázky několika ingrediencí. Ten obdržíte až po usazení. Čas od času však restaurace odhalí některé z Toomeyho kreací předem, v jarním menu loňského roku například figurovala tartaletka z pečených brambor s anglickým kaviárem, zeleným cibulovým práškem a pyré z řasy kombu. S šesti stoly a zero waste politikou funguje Condita jako booking only restaurace, ideální je proto udělat rezervaci s dostatečným předstihem.
Okusit všudypřítomnou velkolepost Edinburghu můžete v nově otevřeném hotelu Gleneagles Townhouse. Mladší bratr kultovního hotelu ze srdce venkovského hrabství Perth nabízí autenticky městský styl s atmosférou, jenž zůstává věrna majestátu slavného brandu. Dlouho očekávaný a ostře sledovaný přírůstek na scéně top notch hotelů sídlí na St Andrew Square v někdejší budově Bank of Scotland. Citlivé rekonstrukce historického objektu se zhostilo na poli výjimečných hotelových projektů vyhlášené designové studio Ennismore.
Pětiletá delikátní transformace, která si vyžádala nasazení řady architektů a designérů, vyústila teprve letos na jaře otevřením hotelu čítajícího 33 pokojů a apartmá. Skromnou kapacitu vyvažuje unikátnost a individualita každého z nich. Interiéry propojuje nadčasový šarm s odkazem na vznešenost budovy, která se odráží v použití ozdobných lišt, korunovaných baldachýnů, zdobených říms nebo využití původních krbů a trezorů.
Rooftop bar s terasou Lamplighters nabízí jeden z nejprivilegovanějších výhledů na Edinburgh, nesrovnatelně vyšší úroveň exkluzivity ovšem přináší koncept hotelového members only klubu. Členství zahrnuje přístup do privátních prostor hotelu s možností využití dedikovaného gourmet a wellness servisu.
