San Sebastian si bere to nejlepší z celého Španělska a koncentruje to na poměrně malé ploše dvousettisí cového města na pobřeží Baskicka. Přímo v jeho centru se rozkládá téměř půldruhého kilometru dlouhá pláž La Concha, o které nejen místní často mluví jako o jedné z nejkrásnějších v Evropě. Kromě zlatavého písku si tu užijete i výhled na celý záliv, ostrov Santa Clara i vrcholky Urgull a Igeldo, které vám okamžitě ohlásí rozmanitost zdejší krajiny. Pokud jste nadšení surfaři nebo nadšené surfaře rádi pozorujete, vydejte se na pláž La Zurriola. Surfuje se i na pláži Ondaretta, kde si ale užijete i spoustu dalších vodních sportů, a v létě tu můžete absolvovat také různé kurzy.
Španělé mají bohémství v krvi, takže do historického centra jejich města můžete vyrazit i s vlasy od soli. Uplynulá staletí v uličkách San Sebastianu zanechala eklektický mix stylů, do kterého se nelze nezamilo vat. Zároveň v něm můžete krásně číst jeho příběh: Město vzniklo na začátku 12. století a až do 15. sto letí, kdy jeho velkou část zničil požár, bylo dřevěné. S přestavbou se charakter přístavního města změnil spíš ve vojenskou základnu. Koncem 19. století však byly hradby zbořeny a začalo se tu budovat elegantní město ve stylu Belle Epoque sloužící jako destinace pro letní odpočinek aristokracie. Z té doby pochází třeba dnešní radnice, která byla v roce 1887 otevřena jako kasino a stojí jen kousíček od zátoky Concha. Romantickou oázou klidu v samém srdci města je náměstí Plaza de Gipuzkoa, kterému vévodí jezírko okupované kachnami, a impozantní neoklasicistní sídlo vlády provincie Gipuzkoa. Nejvyšší stavbou San Sebastianu je katedrála Buen Pastor, která, přestože pochází z konce 19. století, byla inspirovaná stře dověkými kostely.
Novější část města potom charakterizuje náměstí Plaza de Bilbao a také nepřehlédnutelný most María Cristina přes řeku Urumea, který vám možná připomene most Alexandra III. v Paříži, jenž mu byl inspirací. Most nese jméno po královně Marii Cristině, která v San Sebastianu nechala v 19. století založit také lázně La Perla. Právě díky nim do města směřovala šlechta z širokého okolí a nechávala si tu stavět úchvatná sídla. Noblesní lázeňskou atmosféru ještě umocňuje půvabná, sedm kilometrů dlouhá promenáda, která propojuje pláže La Zurriola a Ondaretta.
San Sebastian je vizuálně velmi uspokojivý, ještě příjemnější je ale ponořit se do něj jiným smyslem – chutí. Baskická kuchyně je tradičně založená na ingrediencích z Kantaberského moře, dominují jí tedy ryby a mořské plody. Ochutnat musíte místní pinchos (baskicky pintxos), což je obdoba známějších tapas, jen ty baskické jsou větší a také chutnější.
Historické uličky města jsou plné barů, restaurací a kaváren, ale jděte najisto – v San Sebastianu totiž září rovnou 16 michelinských hvězd. S výjimkou japonského Kjóta nikde jinde na světě nenajdete takovou koncentraci michelinských podniků na kilo metr čtvereční. V celém Španělsku je jen devět restau rací, kterým se podařilo získat plné tři hvězdy Miche linu, a tři z nich se nacházejí právě v San Sebastianu: Arzak, Akelarre a Martín Berasategui. Dvě michelinské hvězdy pak mají místní restaurace Mugaritz a Amelia, jednu získali šéfkuchaři z Kokotxa, Alameda a Elkano. Určitě si ale některý den zajděte i na místní farmářské trhy, jako suvenýr si odtud můžete odvézt delikatesy z tradičních obchůdků. Ačkoliv v San Sebastianu všechno chutná tak nějak lépe, na potravinách hlede jte jako certifikát kvality označení Eusko Label, který poznáte podle velkého písmene K.
Ultimátním místem, odkud se podívat na San Sebastian při západu slunce, je hora Urgull. Navíc se tu můžete vydat i do historie a prohlédnout si pevnost z 12. století. Na vrchol vedou hned čtyři různé cesty, a tak si výstup (nebo ranní výběh?) můžete dát klidně hned několikrát a pokaždé jinak. Sílu a divokost oceánu u břehu Baskicka poznáte, jakmile se vy dáte hledat sochy El Peine del Viento, jejichž autorem je Eduardo Chillida. Tři železné skulptury vyrůstají přímo ze skal a způsob, jakým se o ně lámou vlny, bere dech. Díry v promenádě navíc zajistí úchvatný gejzír.
Jestli toužíte vydat se tu také za kulturou, rozhodně nesmíte mi nout starou, ale nádherně zrekonstruovanou tabákovou továrnu Tabakalera, která dnes slouží jako kulturní centrum, v němž je třeba i kino. Konají se tu i výstavy, koncerty či přednášky. Nechybí samozřejmě ani kavárna a restaurace, ale dokonce ani moderní boutique hotel. Naopak s tradiční baskickou kulturou se nejlépe blíže seznámíte v muzeu San Telmo, jehož velmi současně zrekonstruovaná budova představuje dokonalý kontrast se starým historickým centrem města.
Mísí se tu gotika s barokem, pláže se skalnatými kopci, vláhu zajišťuje moře i řeka, ale přístup místních k životu ve městě je jednotný – snaží se o to, aby byl San Sebastian co nejudržitelnějším místem. Více než pětinu jeho rozlohy proto zabírá zeleň, a její plocha v přepočtu na obyvatele dokonce dvojnásobně převyšuje doporučení Světové zdravotnické organizace. S touto filozofií souvisí i to, že se v San Sebastianu hodně jezdí na kole. Zkuste to taky, město křižuje asi osmdesát kilometrů cyklostezek. Zároveň však všude dojdete pěšky – hlavní body města jsou od sebe vzdálené maxi málně dvacet minut. Když se vezme v potaz, co všechno by tady člověk měl ochutnat, je nakonec pěší varianta tou všestranně nejlepší.
Autor: Zdenka Tomis, Zdroj: Quentin Rogeret, archiv